Seminární práce: Román roku 1956 - Edvard Valenta - Jdi za zeleným světlem

1) Úvod


V úvodu bych si dovolil několika slovy objasnit řekněme poněkud netradiční název této práce a také bych zde chtěl uvést fakta, která mě vedla k výběru právě tohoto autora a tohoto díla, tedy výběru Edvarda Valenty a jeho díla Jdi za zeleným světlem.
Název Román roku 1956 jsem převzal z deníku Mladá fronta, ve kterém se 6.2.1991 objevil na straně 4 stejnojmenný článek. Tento název mi připadá poměrně výstižný. Význam Valentova románu spočívá dle mého soudu v propracované psychologii postav, zejména hrdiny Karla Šimona, k čemuž získává Valenta prostor díky jeho proměně z člověka uzavřeného a pasivně přihlížejícího událostem ve člověka, který se aktivně podílí na okolním dění, v tomto případě tedy na protifašistickém odboji. Dílo se také vymyká tehdejším ideologicko-uměleckým normám (socialistický realismus; doba „černobílých” románů - jasně odlišené kladné a záporné postavy).
K výběru tohoto díla mě přiměl především fakt, že jde o psychologický román, a dále též skutečnost, že ačkoli je tento román považován za jedno z nejvýznamnějších děl padesátých let, ještě nikdy jsem se s jeho názvem ani autorem nesetkal.
Tolik úvodem a nyní již přistupme k vlastní práci o autorovi a jeho díle.



2) Životopis autora


Edvard Valenta se narodil 22.1.1901 v Prostějově. Oba rodiče zemřeli ještě před jeho nástupem do školy a Valenta tedy vyrůstal v rodině strýce Františka Kováříka.
V roce 1918 maturoval na reálce v Prostějově a v témže roce rediguje společně s Wolkerem druhý ročník časopisu Sborník českého studentstva na Moravě a ve Slezsku. Začal studovat strojní inženýrství v Brně. Po dvou letech školu i rodinu opouští (strýc se stal členem Černého úřednické vlády). Nastoupil jako stenograf v brněnských Lidových novinách a vypracoval se až na vedoucího redaktora kulturní a literární části.