Historie výroby piva Tradice výroby piva spadá až do doby pravěku, kdy se poprvé začalo pěstovat obilí.První ověřené doklady o výrobě piva tak spadají do doby před 5 000 léty do úrodných oblastí Mezopotámie. Výrobou se zabývaly hlavně ženy a jednalo se o kalný pěnivý mok. K jeho výrobě se používal pěstěný chmel. Ve starém Egyptě se naopak užívaly k výrobě piva různé přísady např. šafránu, zázvoru. Nejoblíbenější bylo pivo s přísadou datlové šťávy. V Evropě šířily oblibu piva především tzv. barbarské národy mimo území Říše římské. Staří Římané dávali spíše přednost nápojům z vinných hroznů. Především Keltské kmeny starodávné Gálie ukládaly pivo v dubových sudech. Určitý zachovaný řád a systém výrobních postupů uplatňovaný v klášterech a opatství se zachoval dodnes. Spotřeba piva neustále stoupala a už od 13. století se začal rozvíjet pivovarnický průmysl, kdy právo vařit pivo dostávaly i privilegovaná města. To se uskutečňovalo prostřednictvím právovárečných domů. Zvrat ve výrobě piva nastal až v polovině 19. století, kdy se výrazně začalo při výrobě piva využívat technologie tzv. spodního kvašení. Docházelo tak k lepšímu prokvašení mladiny a vznikl nový typ světlého piva s bohatou pěnou, silnější hořkostí a světlejší barvou.
Historie pivovarnictví v České republice Na území České Republiky má pivovarnictví dávnou tradici. Vyvíjelo se od přípravy v domácnostech přes řemeslnou výrobu a následně na průmyslovou výrobu v strojních pivovarech až po současnou velkovýrobu. Základní princip výroby sladu a piva však zůstal stále stejný, ke změně došlo jen v strojně technologickém vybavení a ve druzích sladů a piv. První přesnější údaje o obyvatelích našeho dnešního státu, kterými byli Bojové se dochovaly už z 4. století př.n.l.. Tito pěstovali obilí a pravděpodobně připravovali i kvašené nápoje obdobné pivu. Trvalé osídlení našeho území slovanským kmenem Čechů se datuje na 278-664 století. Češi zde pěstovali obilí, připravovali medovinu i pivo. Z roku 999 se objevila první nepotvrzená zpráva o výrobě piva u nás. V tomto roce vysvětil český biskup Vojtěch Břevnovský klášter a zakázal zdejším mnichům vařit pivo. V roce 1088 byl vydán českým králem Vratislavem II. první dochovaný doklad o výrobě piva, ve které přidělil kapitule na Vyšehradě desátek chmele pro vaření piva. Roku 1130 vydal kníže Soběslav I. Listinu dokazující vaření piva běžnými občany. Ve 12. a 13. století byla zakládána nová královská města, ve kterých panovník uděloval právo várečné, podle kterého každý měšťan, který vlastnil dům, mohl vařit pivo. Toto právo, které se vztahovalo k nemovitosti a ne k osobě jako podle pozdějších živnostenských řádů, nebylo nikdy zrušeno. Měšťané jej považovali za svou výsadu a nedovolovali šlechtě vyrábět pivo v jejich městských sídlech.