Hlavní znaky kulturních rostlin už Linné a de Candole zkoumali odlišnost od planých rostlin, kulturní získaly jiné vlastnosti vlivem selekce člověkem, rozdíly tím >, čím déle je druh pěstován v kultuře větší tvorba biomasy (za stej. podmínek) zvýšení výnosu sklízených částí rostliny zvětšení částí rostliny důležité pro člověka (Brassica oleracea - květenství, listy, epikotyl...) zvýšení počtu pro člověka zajímavých orgánů (trávy - obilniny - ↑ počet klásků v klasu) zlepšení kvality sklízených částí rostliny (užitné hodnoty pro člověka), změna chem. složení ztráta nebo zhoršení schopnosti přirozeně se rozšiřovat do prostoru (areálu) - kultur. obilniny - klas nerozpadavý × stepní trávy - odshora rozpad; hlízy peruánských brambor - velmi hluboko zapuštěná očka, naše hlízy očka velmi vysoko - mechanicky nevýhodné; velikost plodů úměrná tomu, aby je ptáci byli schopni roznášet => nekonkurenceschopnost častější výskyt autogamie (samosprašnost) - sniž. variabilitu, schopnost reagovat na změnu vnějších podmínek → v přírodě naprosto výjimečně, při šlechtění žádoucí 10 - 12 tis. let př. K. - stř. východ - obl. kol. obrat. Raka - ústup ledovce → příhodné podm. pro zemědělství, na S polokouli vzniklo na několika místech - každá civilizace měla určitou plodinu - vývoj viz tab.