OBRAZ ČLOVĚKA V HEBREJSKÉ BIBLI Náboženství je kolébkou kultury Náboženství- z řeckého spás- bázeň- něco většího než jsem já, něco, co mě přesahuje - Další filosofický krok- reflexe-sebereflexe (uvědomuji si, uvědomuji si, že si uvědomuji) Hebrejské náboženství- kvalitativní skok v dějinách náboženství, ačkoli monoteismus je pravděpodobně staršího data, je to myšlenka výlučnosti Boha!Hebrejský Bůh není služebník lidských tužeb a přání!- je to Bůh pravdy a milosrdenství, na rozdíl od antických Bohů. Bůh Jahve vs. Baale- užijme si, množme se, užívejme pokladů, dovede si udělat legraci i z vlastního náboženství, reflektovat samo sebe, uvažovat o sobě samém Relativizace náboženství- vztah k bohu se projevuje ve vztahu k bližnímu a tento vztah je mnohem důležitější než nějaký ceremoniál Jahve je nemanipulovatelný, odmítá magii a prosby k bohu- žádné amulety a křižování (rozdíl: řecké náboženství a myšlení se ptá na podstatu-substanci; hebrejské náboženství a myšlení se ptá na sloveso „jsem, který jsem“), ( Hebrejec má vztah k hmotě: a) úcta k hmotě, b) úcta k manuální práci, c) silné sociální cítění- Jahve se ujímá sirotků, d)kladný vztah k sexualitě) „Bůh se stále děje“- je nezpředmětnitelný, proto to sloveso, nemůžeme mít sošku, obraz nebo jméno „Bůh se děje skrze své slovo“-pokud ho chce Hebrejec dokázat pak mluví o jeho výzvách a poselstvích ČLOVĚK JE ODSOUZEN K EXISTENCI- bůh jej k tomu vyzývá; když sena něco vykašlu a pak jdu a zkusím to znovu, je v tom z hebrejského hlediska chápán vliv, výzva, poselství boha vs. Ateista- nový pokus je intervence MÉHO vědomí Knihy: - Tázání po budoucím- Balabán, Tydlitátová - Budete jako Bohové-Erich Fromm - Hebrejská bible a dějiny- Rendtorff R.