České středohoří je jedním z pěti celků Podkrušnohorské oblasti, která je součástí Krušnohorské subprovincie. Vnitřně se dělí na dva geomorfologické podcelky: Verneřické a Milešovické středohoří. Zatímco první z nich je víceméně zvlněnou plošinou na destruovaných lávových příkrovech, u druhého jsou základními prvky reliéfu geomorfologicky výrazné kužele, kupy a krátké hřbety. Mezi nimi se rozprostírají větší či menší části povrchu na křídových sedimentech. V rámci třetihorního vulkanismu má v Severozápadních Čechách dominantní postavení tzv. oherský rift. Je to oslabená vulkanotektonická zóna zemské kůry, která vznikla jako odezva albínských horotvorných pochodů. Zemská kůra byla porušena tak hluboko, že roztavené hmoty podél této poruchy vystoupily až na zemský povrch. Stalo se tak v průběhu třetihor od eocénů přes oligocén, kdy byla sopečná činnost nejintenzivnější, až do miocénu. Vulkanická činnost