Když se autorům otevřela na začátku devadesátých let dvacátého století možnost psát svobodně o nejrůznějších tématech, objevilo se na trhu postupně narůstající množství publikací o alternativních možnostech výchovy a vzdělávání. Tato produkce odrážela zájmy a potřeby té doby, počínající změny v oblasti výchovy a vzdělávání a první kroky k transformaci školy. Označení alternativní školy se ujalo a bylo běžně používáno nejen pro nejčastěji popisovanou pětici reformních koncepcí waldorfské, montessoriovské, daltonské, freinetovské a jenské školy, ale i pro všechny ostatní školy běžného typu, které se ve své pedagogické činnosti něčím odlišovaly od běžných škol standardních. Zvýšený zájem české pedagogické veřejnosti o nové přístupy k výchově a vyučování byl doprovázen polemikou odborníků, kteří se snažili usměrnit používání názvu alternativní tak, aby odpovídalo historickému vývoji pedagogiky. Současná publikační pedagogická produkce odráží situaci postupného útlumu zájmu o všechno, co je dosud označováno jako alternativní a příklon k principiální inovaci vzdělávacího systému, která představuje stěžejní pedagogické téma současnosti. Zásadní změny, sledující anticipační edukační cíle, jsou vedeny směrem k posílení autonomie zúčastněných subjektů, institucí a organizací i učících se jednotlivců. Stávající struktura hodnot, představ a postupů, vyjadřující původní paradigma, je nahrazována jiným pohledem na podobu českého vzdělávání a výchovy. Ten je doprovázen změnami ve všech úrovních školské struktury včetně pregraduálního vzdělávání studentů učitelství. Praxe současně ukazuje, že edukační principy, metody, formy a kon¬cepce, které mají původ v reformní pedagogice, nejsou přežilou záležitostí a ožívají v moderním hávu např. v rámcových vzdělávacích programech. Proto jsme považovali za nutné je připomenout a uvést v kontextu s některými později vytvořenými programy. Některé skutečnosti se v textu objevují v několika různých souvislostech. Studijní text má sloužit jako inspirace učitelům, kteří jsou si vědomi historických souvislostí vývoje pedagogických věd i studentům učitelství, kteří mají zájem učit se, srovnávat, kriticky třídit základní informace a na jejich základě vytvářet svůj vlastní pedagogický koncept.