Diplomová práce: Postoj dnešní mládeže k lidem s postižením

Během našeho života se setkáváme s lidmi s postižením, jen tak je míjíme bez povšimnutí, odvracíme zrak, provázíme je soucitnými pohledy. Někoho to nezajímá, jiný má výčitky svědomí, že on je zdravý a oni ne. Ale jsou i tací, kteří osoby s postižením berou jako rovnocenné partnery, a tak k nim i přistupují, snaží se jim pomoci, podat ruku jako opěrnou berli, pro pocit bezpečí.
Od roku 1989 se postoj naší společnosti k lidem s postižením radikálně změnil (Kučerová, S. 1996). Veřejnost je více a lépe informována.
Dalo by se říci, že po bezmála čtvrt století, nebudou mezi námi lidé, kteří budou odvracet zrak od člověka s postižením, maminky nebudou svým dětem říkat ,, nekoukej se nebo ..…“.
Ale je to opravdu tak? Jsme již na takové úrovni, že integrace je pro nás samozřejmou věcí? Máme dobrý přehled o tom, co obnáší postižení? A co naše mladá generace, která se nemůže vymlouvat na cenzuru, nedostatek informací, je opravdu připravena přijmout bez jakýchkoli problémů spoluobčany s postižením?
Abych si alespoň částečně odpověděla na tyto otázky, zvolila jsem si pro svou diplomovou práci téma ,,Postoj dnešní mládeže k lidem s postižením“.
Cílem mé diplomové práce je, v rámci možností, zjistit, jak dnešní mládež vnímá jedince s postižením ve svém okolí, zda je dostatečně seznámena s obecnými i konkrétnějšími pojmy a problematikou týkající se tématu postižení. Zda je dnešní mladá generace připravena na inkluzi jedinců s postižením.