Z hlediska toho, jak vědci odhadují stáří naší planety, není to tak dlouho, co se člověk jakožto homo sapiens sapiens naučil plně využívat toho, co mu matička země nabízí. Z člověka neohrabaného, neotesaného, kterému ke svému žití postačovaly kořínky rostlin a maso divoké zvěře, se stal tvor vyžadující od okolního světa mnohem víc. Postupně se naučil využívat a zpracovávat všechny možné suroviny, měnila se jeho mentalita, prioritou dnešního člověka není přežít, je to spíš něco dokázat, budovat, užívat si života v blahobytu. Za poslední staletí, nejvíce však asi od počátku velké průmyslové revoluce v roce 1750 se toto chování projevovalo ve zvýšené poptávce nejen po energetických, ale i surovinových zdrojích. Postupně člověk dospěl ke konzumnímu způsobu života, jeho vzrůstající potřeby vyžadovaly čím dál tím víc. Důsledkem toho všeho je současný stav, kdy lidstvo ovlivňuje naší planetu v globálním měřítku, což se odráží v měnících se podmínkách života na zemi. Tato práce se snaží mimo jiné ukázat, jsou-li tyto změny žádoucí, či vůbec slučitelné s životem. Jednou z hlavních příčin změn je globální oteplování, které je mimo jiné způsobeno vzrůstajícími emisemi skleníkových plynů. Je nezodpovězenou otázkou, co všechno se může stát, jestli lidstvo jako celek nezmění své chování k okolnímu prostředí. I na tuto otázku se pokusím v této seminární práci najít odpověď.