Cílem geobiocenologické typologie krajiny je diferenciace přírodního (potenciálního) stavu geobiocenóz v krajině. Je to takový stav, který by nastal v současné krajině při vyloučení zásahů člověka. Představa o přírodním stavu geobiocenóz v krajině je jediným přírodovědně objektivním východiskem a základnou pro hodnocení již uskutečněných i budoucích změn v krajině. Výsledky geobiocenologické typologie poskytují nezbytné podklady pro ochranu krajiny, rámce pro diferencovanou péči o krajinu a její využití a jsou východiskem pro plánování krajiny. V posledních letech je geobiocenologická typizace využívána v ČR především při projektování a tvorbě územních systémů ekologické stability krajiny dle Zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny (Míchal 1994, Löw a kol. 1995).