Slunce pracuje jako termonukleární reaktor s mimorádnou stabilitou a spolehlivostí. Zárivá energie je získávána z 97 % tzv. proton-protonovým cyklem premeny vodíku na helium (zbytek je kryt uhlíko-dusíkokyslíkovým cyklem). Behem termonukleární reakce dochází k premene 600 mil t vodíku na 595.8 mil t helia za 1 s. S ohledem na soucasné zásoby vodíku je predpokládaná doba približne stálého výkonu odhadována na 5 až 6 miliard let (za tu dobu Slunce ztratí jen asi 2 promile soucasné hmotnosti).Na horní hranici atmosféry prichází každou sekundu nepretržite energie zárení odpovídající 2 kg hmotnosti Slunce. Pri strední vzdálenosti Zeme- Slunce dopadá na plochu kolmou k slunecním paprskum intenzita elektromagnetického zárení vyjádrená v jednotkách 1370 W m-2. Na celou ozárenou cást Zeme dopadá rocne 1.275 · 1024 cal (1.23 · 1017 J s-1) tepla. Pro získání takového množství energie by bylo potreba umístnit na každém ctverecním kilometru zemekoule elektrárnu s výkonem 328 000 kW. Z tohoto množství se asi 42% odrazí od zemského povrchu nebo oblaku a rozptyluje se ovzduším do vesmírného prostoru. Zbylých 58% je pohlceno geosystémem litosféra-biosféra-hydrosféra-atmosféra.