Odolnostní potenciál lesa = souhrn vlastností, které prezentují v daných podmínkách ekologicky vytvořenou přirozenou schopnost porostů odolávat škodlivým činitelům, tj. neumožňovat (rezistence), popřípadě inhibovat (resilience) aktivizaci škůdců lesních dřevin a odolávat vlivům abiotických škodlivých činitelů. Odolnostní potenciál představuje ekologickou stabilitu či labilitu lesního ekosystému, která se mění v průběhu růstového procesu a v závislosti na přírodních podmínkách, hospodářských opatřeních a vlivech přírodních i antropogenních činitelů. Odolnostní potenciál se projevuje (Stolina, 1982) jako: • schopnost odolávat a nepodlehnout účinkům škodlivých činitelů - především geneticky podmíněné vlastnosti dřevin, z biocenotického hlediska je výsledkem shody mezi druhovou a prostorovou strukturou biocenózy a stanovištěm. • schopnost tlumit účinky škodlivých činitelů - podmíněno příznivým fyziologickým stavem, příznivými statickými vlastnostmi stromů a porostu jako celku a biocenotickými vztahy (vyrovnanost biocenózy a stabilita lesního ekosystému). • schopnost porostu vyrovnávat poruchy vyvolané účinky vnějších faktorů - v hospodářsky přijatelném čase, kompenzace závisí na povaze a rozsahu narušení porostu a na délce trvání rušivého účinku škodlivého faktoru.