Veškerá civilizace je produktem tvůrčích aktivit lidí. Tvořivost je velký potenciál, který zdaleka není ještě využíván tak, jaké poskytuje možnosti. V tržním hospodářství je nezbytný proto, aby firmy prosperovaly a současně svými produkty zkvalitňovaly život spotřebitelům. Studium tvořivosti je interdisciplinární a v rámci oboru management má velmi důležité místo. Tvořivost je široký pojem a vzhledem k univerzálnímu uplatňování je dost obtížné jej vymezit. Rhodes (1961) na základě analýzy různých teorií a definicí vytvořil systém, který postihuje tvořivost ve 4 základních dimenzích: vlastnosti tvořivé osobnosti, proces tvořivosti, podmínky pro tvůrčí činnost a tvůrčí produkt. Podchycením všech těchto 4 dimenzí je možno porozumět tvořivosti v širším kontextu. Znalost těchto 4 dimenzí je nezbytná proto, abychom mohli zkvalitňovat tvůrčí vlastnosti a tvůrčí procesy ve výcvikových kurzech. Znalost prostředí umožňuje zlepšovat podmínky ve firmách tak, aby tvůrčí duch naplňoval celou firmu, aby byl podporován a rozvíjen. Znalost produktů umožňuje ovlivňovat inovační přístupy.
Amabile (1988) uvádí jako nejdůležitější faktory prostředí, které nejvíce stimulují tvořivost a inovaci, vysokou míru autonomie, dobrý management projektu, přístup ke zdrojům, povzbuzování,pracovní a organizační klima, vědomí a uznání inovace. Další aspekty už nejsou tak důležité, podrobněji jsou rozvedeny v habilitační práci. Amabile ve své práci posuzovala kvalitu prostředí a kvalitu inovátorů se záměrem vytvořit model tvořivosti a inovace v organizaci.