Subjekty mezinárodních ekonomických vztahů, které mají centrum v jedné zemi, ale jejich ekonomické aktivity přesahují rámec mateřské země a ve stále větší míře pronikají do cizích ekonomik. Jde o organizace, korporace, podniky apod. bez ohledu na formu vlastnictví, které jsou založené v různých zemích a vzájemně propojené tak, že jedna nebo více z nich může vyvíjet významný vliv na činnost druhých, zvláště s ohledem na společné využívání znalostí a zdrojů. Transnacionální korporace působí především ve sféře výroby, prostřednictvím svých zahraničních fliálek, kam vyvážejí kapitál a to hlavně formou přímých zahraničních investic. Největšími příjemci zahraničních investic jsou USA, Čína a země eurozóny. Jde o podniky, které se vyznačují kvalifikovaným řídícím personálem, který je schopen přizpůsobit se požadavkům země, ve které působí. Podmínky pro rozvoj činnosti transnacionálních korporací a růst jejich počtu vytvořil v 50. letech zejména technologický pokrok, který umožnil mateřským společnostem vykonávat účinnou kontrolu a řízení jejich filiálek v zahraničí. Předností transnacionálních korporací je shocpnost mezinárodně přesouvat materiálové a finanční zdroje, jimiž disponují a které jim umožňují větší diverzifikaci činností, přístup k surovinovým zdrojům, rozhsálý výzkum a inovaci.