Slovo úvodem Sociální politika je a od nepaměti byla předmětem politických sporů a jedním z nejfrekventovanějších témat celospolečenské diskuse. Potřeba zajistit důstojné životní podmínky pro lidi, jež toho nejsou vlastními silami z nejrůznějších příčin (stáří,nemoc) schopni, patří podle, troufám si tvrdit všech občanů, k primárním úkolům státu. Jednotliví lidé se pak liší na základě svého ideologického ukotvení v míře, do jaké se má stát v této oblasti angažovat. Ne vždy tomu však bylo tak, že sociální politika byla téměř výlučně v rukou státu. Ještě v 19. století byla tato „služba“ poskytována církvemi, prefesními organizacemi a samozřejmě, jako je tomu ostatně i dnes, rodinou. Kolébkou sociální politiky, tak jak si ji pod tímto souslovím představujeme dnes, byla Evropa. Štědrá sociální politka je ostatně podle mnohých ekonomů jedním z důvodů, proč evropský kontinent zaostáva dlouhodoběji v konkurenceschopnosti za USA. Konkrétně to bylo Bismarcovo Německo v roce 1889, odkud máme první zmínky o jednom z hlavních dnešních pilířů sociální politiky, a sice povinném pojištění soukromých zaměstnanců pro případy uvedené výše.