Určení souřadnic pozorovaného tělesa je jedna ze základních astronomických úloh. Velice často nastává situace, kdy je na obloze pozorován nějaký rychlý astronomický úkaz (např. průlet meteoru) a náhodný pozorovatel má při případné lokalizaci objektu k dispozici pouze předměty denní potřeby (např. hodinky a kompas). S tímto základním přístrojovým vybavením a se znalostmi úhlových vzdáleností na obloze a jejich měření pomocí dlaní je již možné určit polohu pozorovaného objektu v tzv. obzorníkovém souřadnicovém systému. Někdy dochází hned k několika hlášení o pozorování nějakého astronomického úkazu či objektu z různých míst na Zemi. V těchto případech je nutné při případném vyhodnocení získaných dat jejich „sjednocení“ mj. i nahlášených souřadnic pozorovaného objektu. Pokud jsou známé i zeměpisné souřadnice pozorovacího stanoviště, lze provést převod (transformaci) obzorníkových souřadnic, jejíž základní rovina je závislá na pozorovacím stanovišti, na rovníkové souřadnice. Následné stanovení hodnot souřadnic v rovníkovém systému a času pozorování napomáhá určit, zdali předmětem hlášených pozorování je tentýž objekt či nikoliv. Cílem této seminární práce, jež je určená pro Seminář z matematiky, je vysvětlení základních pojmů sférické astronomie, charakteristiky základních astronomických souřadnicových systémů a odvození vzorců pro transformaci souřadnic. Vzhledem k doporučenému rozsahu práce je zde uvedena pouze problematika obzorníkové souřadnicové soustavy a rovníkové souřadnicové soustavy I. druhu.