Má seminární práce zpracovává téma: Život na předbělohorské vesnici v Čechách, konkrétněji, jak se změnilo postavení poddaných v této době. Snažila jsem se ve své práci porovnávat postavení poddaných v předbělohorské době se situací poddaných z dřívějšího období a částečně i následujícího. Svou práci jsem rozčlenila do tří okruhů, ve kterých se budu snažit přiblížit situaci poddaných v letech 1525 až 1620. První část je zaměřena na poddané na venkově. Na jejich život, kde se věnuji především venkovské poddanské rodině. Další podkapitolu tvoří zemědělství, a to z důvodu, že i v této době hraje nejpodstatnější roli v životě poddaných. Abych ukázala, že se ale venkovské poddanstvo nezabývalo pouze zemědělstvím, zařadila jsem zde i podkapitolu zaměřenou na venkovské řemeslnictví. Zde se věnuji hlavně mlynářství a pivovarnictví. A zřejmě nejdůležitější subkapitolu zde tvoří sociální diferenciace poddaných, kde jsem chtěla poukázat, jak moc se od sebe lišili poddaní nejen od vrchnosti, ale i odlišnosti v různých vrstvách poddanského obyvatelstva. Druhý okruh pojednává o vztahu vrchnosti a poddaných. V první části se věnuji podnikání vrchnosti a jejich poplužním dvorům. Zde mě zajímá především dopad podnikání a vzrůstu poplužních dvorů na poddané. V druhé a pro mě důležitější části, jsem se zaměřila na poplatky, které platili poddaní jak své vrchnosti, tak i duchovním a králi. Budu se snažit poukázat, že není úplná pravda, že v této době takřka vymizela robota a naturální dávky a vše se přeměnilo na peněžní rentu. Dále zde chci ukázat, že stálé platy ještě nezaručovaly, že se poddaní budou mít lépe, jelikož si feudálové mohli vynutit zvláštní platy a povinnosti. Závěrečnou část jsem nazvala feudálové versus poddaní, kde plánuji vylíčit moc feudálů nad poddanými - omezování jejich svobod. Rovněž pak odpor poddaných k nárůstu utlačování vrchností. Chtěla bych ale vyvrátit teorie, že se již v tomto období dá hovořit o nevolnictví.