Esej: Dějiny středověkého mnišství
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:79,0 %
- Typ:Esej
- Univerzita:Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Dejepis
- Předmět:Dějepis
- Autor:leonek
- Rozsah A4:12 strán
- Zobrazeno:1 736 x
- Stažené:2 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:OpenDocument (.odt)
- Jazyk:český
- ID projektu:3046
- Poslední úprava:03.04.2014
Křesťanský monasticismus = samotáři poustevníci v poušti, * ve 3. stol., osamělí mniši, hl. laici. Časem žili v organizovaných soběstačných komunitách. Do pouště odcházeli většinou ze 2 důvodů: kvůli pronásledování
po ochabnutí křesťan. morálky (kariérismus v církvi po 313)
Asketismus= zřeknutí se manželství, jmění, příjemného života, cílem je ukáznit smysly a osvobodit ducha pro rozjímání o zjevené víře. Reagovali na evangelijní výzvu: jdi, prodej vše a následuj. (mají to i jiná svět. náboženství) Jejich cestou bylo sebezapření a cílem bylo prostřednictvím modlitby spojení s Bohem. Mezi křesťany měli úctu.
Působištěm a průkopníkem křesťan. klášterního života byl Egypt. 2 typy asket. života:-eremité = izolovaní jednotlivci, podle sv. Antonína (251-356)- který začal s mnišským životem
asi 270, byl dědicem asketické tradice, začal přitahovat zvědavce, stáhl se proto do
pouště. Za jeho života * v poušti osady podle jeho vzoru (Uprostřed pekárna a kostel, kde se o S a N společně modlili a měli mši. ) Předtím několik set poustevníků žilo v jeskyních nebo chatrčích. Zatím neměli žádný řád, uchazeče
učili rozjímat a čelit samotě. Půstem a umrtvováním bojovali sami proti sobě.
Cenobité = asket. život realizovaný v rámci organiz. obce- kláštera. Podle sv. Pachomia.
V: Sv. Pachomios a cenobitský život- (292-346)- zorganizoval a vedl kolonii tvořenou žáky u egyptských Théb. R. 320 založil mnišskou obec na Horním Nilu. Jádrem byl kostel, refektář a nemocnice. Kolektivní pobožnosti, důraz na naprostou poslušnost, vysoká hodnota manuální práce, Negramotné mnichy učily číst a psát. Postupně pro muže i ženy.
Sv. Basileus- vysoce vzdělaný muž, vytvořil cenobitskou obec, stal se biskupem a proto pomohl dostat klášterní hnutí pod kontrolu círk. hierarchie. Jeho dílem „Krátká a Dlouhá řehole“ = nesouvislé přikázání a rozhovory, mniši jsou duchovní rodina, žijí pod jednou střechou. Novic se měl zřeknout vlastní vůle a ve všem poslechnout představeného. Jeho asketické učení se vyznačuje racionalitou a umírněností- (byl řecký vzdělanec) umrtvování mohl odsouhlasit jen opat (aby nedošlo k fanatismu). Opět byla hodnotou fyzická práce (novici se museli učit řemeslo)
Z: slyšel o V tradici (byl znám životopis sv. Antonína od Atanáše- ve 4. stol. přeložen do latiny). Cassianus cestoval po Egyptě a napsal vzpomínky pouštních mistrů - přenesl Západu asketickou tradici Východu.
po ochabnutí křesťan. morálky (kariérismus v církvi po 313)
Asketismus= zřeknutí se manželství, jmění, příjemného života, cílem je ukáznit smysly a osvobodit ducha pro rozjímání o zjevené víře. Reagovali na evangelijní výzvu: jdi, prodej vše a následuj. (mají to i jiná svět. náboženství) Jejich cestou bylo sebezapření a cílem bylo prostřednictvím modlitby spojení s Bohem. Mezi křesťany měli úctu.
Působištěm a průkopníkem křesťan. klášterního života byl Egypt. 2 typy asket. života:-eremité = izolovaní jednotlivci, podle sv. Antonína (251-356)- který začal s mnišským životem
asi 270, byl dědicem asketické tradice, začal přitahovat zvědavce, stáhl se proto do
pouště. Za jeho života * v poušti osady podle jeho vzoru (Uprostřed pekárna a kostel, kde se o S a N společně modlili a měli mši. ) Předtím několik set poustevníků žilo v jeskyních nebo chatrčích. Zatím neměli žádný řád, uchazeče
učili rozjímat a čelit samotě. Půstem a umrtvováním bojovali sami proti sobě.
Cenobité = asket. život realizovaný v rámci organiz. obce- kláštera. Podle sv. Pachomia.
V: Sv. Pachomios a cenobitský život- (292-346)- zorganizoval a vedl kolonii tvořenou žáky u egyptských Théb. R. 320 založil mnišskou obec na Horním Nilu. Jádrem byl kostel, refektář a nemocnice. Kolektivní pobožnosti, důraz na naprostou poslušnost, vysoká hodnota manuální práce, Negramotné mnichy učily číst a psát. Postupně pro muže i ženy.
Sv. Basileus- vysoce vzdělaný muž, vytvořil cenobitskou obec, stal se biskupem a proto pomohl dostat klášterní hnutí pod kontrolu círk. hierarchie. Jeho dílem „Krátká a Dlouhá řehole“ = nesouvislé přikázání a rozhovory, mniši jsou duchovní rodina, žijí pod jednou střechou. Novic se měl zřeknout vlastní vůle a ve všem poslechnout představeného. Jeho asketické učení se vyznačuje racionalitou a umírněností- (byl řecký vzdělanec) umrtvování mohl odsouhlasit jen opat (aby nedošlo k fanatismu). Opět byla hodnotou fyzická práce (novici se museli učit řemeslo)
Z: slyšel o V tradici (byl znám životopis sv. Antonína od Atanáše- ve 4. stol. přeložen do latiny). Cassianus cestoval po Egyptě a napsal vzpomínky pouštních mistrů - přenesl Západu asketickou tradici Východu.