Poznámky: Úvod do studia dějepisu

Úvod do studia dějepisu

Velký třesk - uvědomění si sama sebe, smrtelnosti a času
- minulost nelze objektivně zachytit, nekryje se s dějinami
- o minulosti se záměrně/nahodile dochová jen omezený počet informací - pro dochování kritériem důležitost - kritérium důležitosti je proměnlivé - přikládání významu je subjektivní - proměny mentalit
- po té konstruujeme obrazy minulosti = dějiny
- dějepis - se zabývá dějinami (aplikovaná disciplína)
Proč se zabýváme dějinami?
uvědomění si své biologické existence - vytvoření kolektivní paměti
MINULOST: jako objektivní realita je neuchopitelná
HISTORIK: z části omezeného pohledu postihuje minulost v obrazech
HISTORIA: z latiny - vyprávěný příběh (logika, příčiny, důsledky jevů - interpretace příběhů)
smysl příběhů udává vypravěč - subjektivně vybírá informace a fakta
objektivní popis by vyžadoval nezaujatost a nekonečno informací
příběh - př. střet dvou vojsk (očima jednotlivce, vojevůdce), úloha náhody, historik dává smysl příběhu bez jistoty, že tam má nějaký být
HISTORIOGRAFIE (historiologie) - jedná se také o popis, užší význam = označení studia dějin dějepisectví

Dějiny

v archaických společenstvích splývají s mytologií (Homér, Gilgameš)
Řecko - 500 př. n. l. - počátek historie = klasické období, historie je součástí literatury
osvícenství - historie se stává vědou - kritický přístup k pramenům, snaha prověřit - prvním historikem byl Josef Dobrovský (Kristiánova legenda - víme, že ne - věřil v rukopisy)
vnímání času
- pravidelné cykly - lidský život, střídaní let
změna zosobňuje nebezpečí, vytváření přechodových rituálů (křty, svatby, Silvestr)
Řecko
lineární vnímání času, pesimistický pohled, zlatý věk - soulady s Bohy, bronzový věk, železný věk - nejhorší doba (idealizace minulosti)
Joachym da Fiore
úředník na sicilském dvoře, původně žid, pouť do svaté země,
1183 - Představa o vývoji světa: Boha otce - doba SZ poslušné plnění zákonů
syna - doba NZ synovská oddanost, víra
ducha - poznání a vědění evangelium pravdy, láska, přátelství
renesance - antropocentrismus
nástup novodobého renesančního myšlení
Machiavelli - vladař
Shakespeare - postavy jednají nevybírají (Richard III.)
osvícenství
myšlenka evolucionismu - pokroku
systémy filosofie dějin Hegel - sebeuvědomování ducha - Hegelovým žákem byl Marx
20. století
skepse, rezervovaný postoj ke smyslu dějin, účelovost historické interpretace
„Dějiny uznávají jen vítěze“ - Zeseng
dějiny posluhují nacistickým myšlenkám
existencionalistické postoje pol. 20. století - Albert Caus - Mor
Jan Patočka - český historik, Kacířské eseje o filosofických dějinách - „Smyslem dějin může být, že se lidé smysl snaží neustále hledat“
60. - 70. léta
zamrznutí myšlenek v Čechách X vývoj postmoderní společnosti ve světě
proměny v přírodních vědách - kvantová fyzika
věci jsou provázány, těžké vypočítání - „Zamávání křídel motýla v New Yorku může způsobit bouři na Blízkém Východě“
poznání je subjektivní, nevede k absolutním pravdám, přicházejí stále nové pravdy
„ Dějiny nejsou objektivním faktopisectvím, ale neobjektivním myšlenkovým konstruktem“, Dušan Třeštík
paradigmata se neustále mění, překonání prostředků, klišé
„Ze všeho nejméně jsou dějiny přítomny v učebnicích dějěpisu“ Umberto Eco
historik interpretuje kulturu podle svého (osvícenského) pohledu = základ historické práce