Abychom mohli chápat termín „zesílení“ tak, jak je o něm uvažováno v této kapitole, je nezbytné uvést následující 3 specifika: 1. Personální validita - týká se přenosu zprávy a musí mít pro zainteresovanou osobu hodnotový význam. Může se jednat pouze o sdělení nebo i o neverbální zprávu, která následně propůjčuje komunikaci pozitivní či negativní charakter. 2. Personální valence - týká se vnitřního sdělení uvnitř zprávy. Hlavní myšlenkou valence je to, aby daná zpráva měla stejnou účinnost pro všechny zúčastněné. 3. Závislé vztahy - Abychom mohli reagovat na zprávu, je někdy nutná předchozí znalost události či situace. Následnou reakci příjemce na zprávu, za přítomnosti všech výše uvedených bodů, poté můžeme označit jako „zesílení“. Takovéto „zesílení“ může vyvolat zpětnou vazbu ve formě další informace či efektu, který může být reálný (konkrétní nebo explicitní) nebo impli-kovaný (především v neverbální sféře). Je to právě absence jednoho či více klíčových prv-ků, které často vedou k nedorozumění. Je zřejmé, že v komunikaci role „zesílení“ vyžaduje detailní prozkoumání chování (ať již verbálního či neverbálního), kterým se prezentujeme před ostatními.