Poznámky: Nemoci ušní, nosní a krční
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:75,1 %
- Typ:Poznámky
- Univerzita:Ostravská univerzita v Ostravě
- Fakulta:Lékařská fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Zdravotnictví, lékařství
- Předmět:Anatomie
- Autor:josef.trousil
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:3 strán
- Zobrazeno:1 485 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:3114
- Poslední úprava:09.04.2014
Ucho :
Otitida, otitis - zánět ucha; může být akutní nebo chronický, může probíhat jako zánět zevního zvukovodu (otitis externa) nebo zánět středního ucha (otitis media). Akutní otitida probíhá nejčastěji jako zánět katarální nebo hnisavý (častá je u malých dětí); v hnisavé formě vyžaduje paracentézu (protětí bubínku) a léčbu antibiotiky.
Hluchota, ztráta příjmu či zpracování akustické informace. Rozlišuje se hluchota vrozená a získaná, hluchota částečná a úplná, hluchota jednostranná a oboustranná, hluchota v oblasti ucha nebo sluchové dráhy. Z hlediska sociální komunikace a získávání informací je hluchota jedno z nejtěžších postižení.
Nedoslýchavost, různě těžká porucha sluchu (lehká, středně těžká, těžká, hluchota), která ztěžuje až znemožňuje příjem zvukových informací.
Rozeznává se :
a) převodní porucha sluchu, při níž je porušen převod zvuku ze zevního zvukovodu do vnitřního ucha (pacient slyší lépe vysoké tóny);
b) percepční porucha sluchu, při níž je porušeno vlastní vnímání zvuku ve vnitřním uchu, vedení vzruchu sluchovým nervem nebo jeho zpracování v mozkovém centru (pacient hůře slyší vysoké tóny).
Nelze-li pomoci operačně, je nutno zlepšovat převod zvuku pomocí sluchadel. Nepomáhá-li sluchová protéza a je-li zachován sluchový nerv, lze zavést endoprotézu, tzv. kochleární implantát. Při rehabilitaci sluchu a řeči se postižený jedinec učí odezírat řeč ze rtů mluvící osoby, popř. se učí vnímat hmatový vjem na hrtanu. Komunikaci těžce sluchově postižených lidí usnadňuje výuka znakové řeči.
Otitida, otitis - zánět ucha; může být akutní nebo chronický, může probíhat jako zánět zevního zvukovodu (otitis externa) nebo zánět středního ucha (otitis media). Akutní otitida probíhá nejčastěji jako zánět katarální nebo hnisavý (častá je u malých dětí); v hnisavé formě vyžaduje paracentézu (protětí bubínku) a léčbu antibiotiky.
Hluchota, ztráta příjmu či zpracování akustické informace. Rozlišuje se hluchota vrozená a získaná, hluchota částečná a úplná, hluchota jednostranná a oboustranná, hluchota v oblasti ucha nebo sluchové dráhy. Z hlediska sociální komunikace a získávání informací je hluchota jedno z nejtěžších postižení.
Nedoslýchavost, různě těžká porucha sluchu (lehká, středně těžká, těžká, hluchota), která ztěžuje až znemožňuje příjem zvukových informací.
Rozeznává se :
a) převodní porucha sluchu, při níž je porušen převod zvuku ze zevního zvukovodu do vnitřního ucha (pacient slyší lépe vysoké tóny);
b) percepční porucha sluchu, při níž je porušeno vlastní vnímání zvuku ve vnitřním uchu, vedení vzruchu sluchovým nervem nebo jeho zpracování v mozkovém centru (pacient hůře slyší vysoké tóny).
Nelze-li pomoci operačně, je nutno zlepšovat převod zvuku pomocí sluchadel. Nepomáhá-li sluchová protéza a je-li zachován sluchový nerv, lze zavést endoprotézu, tzv. kochleární implantát. Při rehabilitaci sluchu a řeči se postižený jedinec učí odezírat řeč ze rtů mluvící osoby, popř. se učí vnímat hmatový vjem na hrtanu. Komunikaci těžce sluchově postižených lidí usnadňuje výuka znakové řeči.