Infekce, nákaza; vstup choroboplodného zárodku (bakterie, viru apod.) do organismu. Může zůstat bez zjevných známek, nebo proběhnout jako infekční onemocnění, nebo navodit stav bacilonosičství. Od okamžiku infekce do vzniku příznaků onemocnění existuje inkubační doba, jejíž délka je ovlivněna způsobem infekce (např. druhem mikroorganismu).
Podle způsobu přenosu se rozlišuje:
1. infekce alimentární (potravou, často vázaná na trávicí ústrojí, např. salmonelóza); 2. infekce kontaktní, způsobená přímým kontaktem s nemocnou osobou nebo nosičem, např. úplavice; 3. indukce vzdušným proudem (choroboplodný mikroorganismus je schopen určitou dobu setrvatve vzduchu) způsobuje obvykle choroby s nejvyšší nakažlivostí, např. plané neštovice; 4. indukce kapénková, mikroorganismus se přenáší vykašláním, prskáním apod. v aerosolu, který zachytí vnímavý jedinec, způsobuje většinu onemocnění dýchacích cest; 5. zoonóza, onemocnění zvířat s možným přenosem na člověka tzv. vektorem (např. klíšťová encefalitida), kousnutím (vzteklina), pozřením masa (např. salmonelóza), kontaktem s výměty (toxoplazmóza); 6. infekce krví, např. AIDS; 7. infekce pohlavním stykem, např. pohlavní choroby, AIDS; 8. infekce nosokomiální, vzniká v nemocničním prostředí, při pomnožení mikroorganismuna pracovišti, většinou při porušení hygienických zásad.