Přednášky: Diagnostické přístroje pro měření krevního tlaku. Základy krevního oběhu, neinvazívní měření krevního tlaku, tlakové snímače, invazívní měření krevního tlaku.
1. Měření tělesné teploty 1.1 Základní způsoby měření tělesné teploty Měření tělesné teploty patří k nejstarším vyšetřovacím metodám v lékařství. Informace o teplotě lidského těla má velmi významnou diagnostickou hodnotu. Její hodnota se zvyšuje s přesností měření teploty a dále, je-li hodnocena ve spojení s dalšími údaji o stavu vyšetřované osoby. V současné době jsou při klinických vyšetřeních používány dvě skupiny měřicích metod: 1. Metody dotykové (kontaktní) při nichž se měří teploty povrchové i hloubkové pomocí teploměrů rtuťových (měření teploty jádra), termočlánkových, kovových, termistorových, elektronických a kam můžeme zařadit také teplotní snímače, založené na využití kapalných krystalů. Měření teploty tělesného jádra se při klinických vyšetření provádí na přístupných místech v blízkosti velkých artérií, která odráží teplotu vnitřního prostředí. Nejčastěji je to v dutině ústní, jícnu, konečníku, pochvě, v podpaždí a pod. Měření se provádí pomocí speciálních snímačů, na přístupných místech rtuťovými teploměry. Rtuťové teploměry se řadí k dilatačním teploměrům, jimiž se určuje teplota na základě teplotní roztažnosti kapalin. Lékařský rtuťový teploměr (maximální) má nad rezervoárem zúženou kapiláru, kam se rtuť může vrátit pouze jejím setřepáním. Jinak zůstává její hladina v kapiláře ve výši odpovídající maximální dosažené teplotě. Tento teploměr měří s přesností 0,1°C v rozsahu 35 - 42 °C. Normální hodnota tělesné teploty člověka 37oC bývá na stupnici vyznačena červeně. Rtuťový teploměr rychloběžný není maximální a umožňuje rychlé průběžné měření teploty i při jejím poklesu. Uvedenými teploměry se měří teplota v dutinách, v nichž je teplota nižší než je teplota tělesného jádra. Jelikož tyto teploměry mají řadu nevýhod jsou nahrazovány teploměry založenými na principu zapouzdřených chemických látek, které specificky označují předznačenou teplotu. Kovové teploměry založené na teplotní roztažnosti kovů se používají pro orientační měření teploty prostředí s přesností 1o C. Elektronické teploměry mají dvě hlavní části: sondu s termočlánkovým nebo odporovým (termistorovým) snímačem a elektronickou vyhodnocovací část