Přednášky: Patopsychologie 2

Rozlišení, co je ještě normální a co je už odchylka, tedy vymezení psychické normality, je velmi obtížné. Nelze ji přesně určit, protože se mění v čase, v závislosti na sociokulturním kontextu. Současná společnost je např. mnohem tolerantnější k nápadným projevům chování, ale méně tolerantní ke školní neúspěšnosti.

Statistické pojetí - normální je běžný jev (průměrný); základní ukazatele, které danou populační skupinu charakterizují a určují i normu určité vlastnosti v této subpopulaci, jsou průměr a směrodatná odchylka - jakou variabilitu (odchylku od normy) přijímáme ještě jako normu. Průměr představuje střední hodnotu sledovaného znaku v daném vzorku.

Kvalitativní pojetí - je sporné. Například pokud se v určité společnosti vyskytují ve velké míře krádeže - nemůže to být uznáno jako normální.

Funkční pojetí - normální je to co umožňuje optimální funkci (otázka co je optimální fungování a jak ho vymezit); s funkčním pojetím souvisí pragmatický přístup, jenž považuje za normu úspěšné dosažení určitého cíle, bez ohledu na způsob, resp. prostředky, jakými jej bylo dosaženo; „účel světí prostředky“.