Při vyslovení pojmu ,,školská reforma“ si mnozí vybaví tu nejznámější, a dalo by se říci ve své době, pokrokovou reformu Marie Terezie. Když byla vynesena papežská bula, rušící jezuitský řád 1773, dostal se světské vládě do rukou obrovský majetek. „Odhaduje se, že jen v českých zemích představoval hodnotu osmi miliónů zlatých.“ Navíc zde tento řád vládl školství - vlastnil Karlovu univerzitu a všechna gymnázia. Přijetí papežské buly napomohlo vytvoření studijního fondu, do nějž byl převeden majetek jezuitského řádu a měl sloužit výhradně k reformě školského systému. Ta se opravdu uskutečnila. Odklonila školství od zaběhlých tradic církevních, ale nevytvořila ani školství příliš moderního charakteru, aby jej uchránila před podobným zhoubným vlivem státu, jaký doposud měla církev. Reforma školství za Marie Terezie velmi významně ovlivnila další vývoj tehdejší společnosti a v jisté míře vycházíme z jejích základů i my.