CÍLE ČTENÍ A LITERÁRNÍ VÝCHOVY Cíle předmětu čtení a literární výchova formulují osnovy jednotlivých výchovně vzdělávacích programů a další školské dokumenty. Základní cíle literární výchovy však mají obecnou a nadčasovou platnost. Obecné cíle literární výchovy se zpravidla člení na cíle: a) jazykověvýchovné - směřují k rozvoji čtenářských a vyjadřovacích dovedností žáků, k rozvoji techniky čtení a kultivaci mluvené řeči a písemného projevu b) literárněvýchovné - výchova k literatuře má formovat jejich pozitivní vztah k slovesnému umění, schopnost vnímat, prožívat, jednoduše interpretovat literární texty, má utvářet čtenářský vkus a elementární schopnost hodnocení, rozvíjet tvořivé činnosti inspirované uměleckým ztvárněním skutečnosti, rozvíjet citlivost k estetickému uchopení světa a člověka - výchova literaturou více směřuje k vlastní široce chápané osobnosti žáka
Obecná charakteristika pojetí čtení: - umět číst znamená rozumět tištěné a psané řeči - předpokládá znalost grafického vyjadřování slov, tj. znalost písmen pro jednotlivé hlásky, převést je v mluvenou řeč - vytvořit si představu o obsahu, přemýšlet o něm a zaujímat k němu vztah - čím dokonaleji ovládá čtenář techniku čtení, tím lépe může textu porozumět - porozumění textu závisí i na zkušenostech a vědomostech, které žáci získali ve škole a mimo ni, na celkovém vývoji dítěte, na úrovni jeho jazykové výchovy, na slovní zásobě
Prostřednictvím jazykové a literární výchovy získává žák: - schopnost vyjadřovat své myšlení a city, vžívat se do myšlení a cítění druhých lidí - prostředky k tomu, aby chápal význam nejdůležitějších literárních výtvorů v historii a mohl se orientovat v různých formách slovesné produkce současnosti