Vypracované otázky: Časté otázky z předmětu Světová ekonomika

[1] Uveďte, z jakých teorií čerpá poznatky obor světová ekonomika
čerpá z předmětů mezinárodní ekonomie (finanční ekonomie + teorie obchodu), politická ekonomie, rozvojová ekonomie, komparativní ekonomika ;z teorií: teorie mezinárodního obchodu (klasic., neoklas., alternativních), základních teorií politické ekonomie a mezinárodních vztahů (liberalismus, realismus, marxismus) a z mikoekonomických teorií (škola racionálních očekávání, teorie her, škola veřejné volby)

[2] popsat obsah teorií mezinárodního obchodu.
merkantilismus (1.pol. 18. stol.) - obchod přispívá k bohatství - kritériem úspěšnosti obchodu (bohatství národů) je množství nahromadění peněz a drahých kovů, vedl k velké akumulaci kapitálu (pozitivní dopad), umožnění průmyslové revoluce, avšak vedl k protekcionismu klasická ekonomie (Smith, Ricardo, konec 18. stol., poč. 19. stol.) - přestali akcentovat finální důležitost nahromaděného kapitálu, je naopak důležitá produktivita výrobních faktorů (půda, práce, kapitál); Smith -absolutní výhoda při obchodování a při dosahování nejvyšší produktivity, Ricardo -reálnější přístup, převzal, ale rozšířil, zdůrazňuje relativní (komparativní) výhodu;u nich problematické abstrahování od rozvoje dopravy, mobility VF, technického pokroku neoklasikové (Heckscher, Ohlin, Samuelson) navázali na klasiky (produktivita práce rozšířena o další výrobní faktory) Heckscher, Ohlin, Samuelson - rozšíření spektra VF; hledání nejvýhodnějšího, nejproduktivnějšího faktoru; každý stát se má soustředit na využití faktoru, kterého mají dostatek, takový faktor je levný (nákladově), umožňuje větší produktivitu; daný subjekt se stává monopolistou v mez. měřítku, což neslo výhody. Ignorovali technický pokrok, nepracovali s otevřenou ekonomikou. I když bychom připustili možnost soustředit se na jeden vybraný VF, pak přesto tuto teorii lze kritizovat následujícími: teorie zbídačujícího růstu- Bhagwati: tím, že se rozvojové země v pol. 20. st. soustředili na vývoz několika málo komodit a vstupovaly do nevýhodných dlouhodobých exportních dohod, tak se jejich ekonomika devastovala, vede k tomu, že tyto země vyvážejí zboží s minimální přidanou hodnotou, jedná se o komodity s malou elasticitou poptávky , nemohou ovlivnit obchodování na světovém trhu Rybczynskiho teorém - Rybczinski: podlehnou-li některé země (nejen rozvojové) tomu, aby vsadily na výrobu a vývoz výrobků s komparativní výhodou, vede to k zanedbání ost. oblastí, taktéž to dlouhodobě vede k úpadku, i bohaté země se mohou dostat do ztrát, když se budou soustředit na snadno dostupný VF (např. Velká Británie, Nizozemsko-objevy nalezišť zemního plynu -zanedbání jiných odvětví, především zpracovatelského průmyslu alternativní teorie(kon. 20.st., Krugman)- realistické, nejen s produktivitou práce, kapitálem a půdou, ale přidaly i mnoho dalších faktorů, možnost rozvíjení, změny v hospodářské politice, pružnost poptávky, Zohlednění mobility, dopravy, marketingové okolnosti, technologický pokrok, ALE příliš modelová a akademická podoba.hypotéza, že jednotlivé země mohou přesunovat faktory mezi odvětvími a že poptávka je velmi pružná - jako reakce rozvoj nové ekonomické geografie a lokalizační teorie- pragmatičtější pohled, Dunning - sledují výrobní faktory z hlediska jejich umístění, poté od tohoto umístění abstrahují, teorie celní unie (J. Viner) - sleduje jak je obchod ovlivněn tím, jak jednotlivé země vstupují do jednotlivých uskupení, a to jak mezi státy, tak uvnitř; jakmile určitý počet zemí přijmou společný celní sazebník, ovlivní to světový obchod, ovlivní to jejich chování ke třetím zemím