Společnost si vytváří určité morální normy, ke kterým se jedinec dostává prostřednictvím výchovy a vzdělání, zároveň si jedinec utváří své osobní morální hodnoty, které se nemusí vždy slučovat se smýšlením společnosti.To co je pro určitého jedince morální, může být ve společnosti trestné.To co je v jedné společnosti trestné, ve druhé je etické. Příkladem je euthanasie pohledem různých národů.
Je jedinec, který je utvářen výchovou a pedagogickým vedením, schopen samostatného úsudku a rozhodování navzdory společnosti?
V první řadě nesmíme opomenout, že nebýt našich rodičů, kteří (věřme tomu) nás zplodili z čisté lásky, by tady nikdo z nás nebyl! Jsem přesvědčena (a míním, že vesměs vetšina se mnou bude souhlasit) o tom, že nejvíce nám tedy „dala“ jejich výchova ať byla jakákoli( přísná, lehkomyslná, obětavá, bezprostřední, upjatá,mravní či etická…………..) To jak jsme s ní naložili, co jsme si z ní odnesli je už na každém, vždyť každý z nás je originál ve svém čase i prostoru.