1. Podstata podniku a podnikání Charakteristika podnikání - zákl. motivem podnikání je dosažení zisku, jakožto přebytku výnosů nad náklady - zisk se dociluje uspokojováním zákazníkových potřeb; v centru pozornosti podniku je zákazník s jeho zájmy, požadavky, potřebami etc. - vstup na trh je spojen s určitým rizikem. Snahou podnikatele je snížit toto riziko na přijatelnou úroveň, toho dociluje pomocí plánů a strategií - na začátku každého podnikání stojí vstupní kapitál; jeho výše závisí na předmětu a rozsahu podnikání - podnik má také společenské poslání - služba zákazníkovi a všem ostatním, kteří jsou s vývojem podniku spjati, tzv. „stakeholders“ („interesanti“, „zainteresovaní“, zájmové skupiny) - př. akcionáři, zaměstnanci, odbory etc. - na základě pojetí podniku jako prostředku k dosažení zisku a pojetí podniku jako prostředku k uspokojování potřeb interesantů můžeme dojít ke dvěma zdánlivě protikladným tezím: 1) dominantním cílem je dosahovat zisk na základě uspokojování poptávky 2) dominantním cílem je uspokojovat poptávku („sloužit“) a tím dosahovat zisk - ve výsledku - 1) - upřednostňování krátkodobých zisků před dlouhodobým 2) - upřednostňování dlouhodobého zisku před krátkodobým
Podnikatel - nositel a tvůrce inovací a změn, motivovaný k využívání podnikového technického a lidského kap. - podstatným rysem jeho osobnosti je tvořivost, schopnost přicházet s novými myšlenkami a schopnost využívat, či dokonce tvořit příležitosti - vyústěním podnikatelského myšlení je např. nový výrobek, nová technologie, způsob oslovení zákazníka apod.
Podnik - instituce vzniklá k výkonu podnikatelské činnosti, tedy institucionalizované podnikání
Nedávná minulost našich podniků - příklon k centrálnímu plánování se datuje již před únor 1948, zdaleka však ne v takové míře jako v letech 50. - důvody pro tento vývoj po 2. sv.v. byly trojího druhu: - ekonomické - uznání a ocenění výkonnosti SSSR v průběhu 2. sv.v. - politické - snaha SSSR o dominanci nad střední a východní Evropou - emocionální - zklamání nad selháním západních spojenců (Mnichov) - proces vyvrcholil v roce 1953, kdy byla plně přijata sovětská metoda řízení podniku a její rozhodující nástroj - technickoprůmyslový a finanční plán - systém se ukázal jako příliš těsný, což vedlo k pokusům o reformu, které však neměly dlouhého trvání. Poslední z velkých reforem vznikla v r. 1967; srpen 1968 znamenal ukončení těchto snah a nástup normalizace - v 80. letech se objevila nová vlna liberalizace. Pro tuto i ostatní reformy bylo charakteristické, že nemohly překročit meze centrálního plánování ekonomiky