DEVON-DOBA RYB
Posledním útvarem straších prvohor je devon-doba ryb. Byl delší než silur, trval asi 50 mil. let. Celý tento útvar byl nabitý důležitými událostmi, nesmírně významnými pro vývoj organismů. Bylo to neklidné období. V jeho první polovině úplně doznělo kalendonské vrásnění. V této době vznikla na severní polokouli obrovská pevnina. Vlivem teplého a suchého klimatu zvětral její skalní podklad a tyto zvětraliny, červeně zbarvené oxidem železa, se hromadily v četných pánvích v deltách řek a na rozsáhlých nivách. Charakteristické sedimenty této doby označili geologové (Anglie) jako staré červené pískovce. Podle nich se tato devonská prapevnina nazývá Starý červený kontinent. Protože v jedné její části byli již nalezeni i první suchozemští čtvernožci, primitivní obojživelníci (amphibia), je tato pevnina zvlášť důležitá.