Seminární práce: Různé přístupy k právu

Je-li právo zapojeno do komplexu normativních systémů, působí lépe než izolovaně. Např. v islámských zemích je právo pevně zakombinováno. Naopak v Evropě když dojde k odporu proti právu, jedná se o odpor pouze vůči tomuto normativnímu systému.
1.1. Přirozenoprávní přístup (iusnaturalismus)
Tato teorie staví na právním dualismu (právu v dvojím slova smyslu), tzn., že existuje:
• platné právo - dané státem (státem vytvořeno nebo uznáno)
• přirozené právo - existující nezávisle na státu. Jde o souhrn určitých právních principů nebo obecných právních norem se silným hodnotovým významem. Je chápáno jako vyšší právo, jeho význam je ale omezen a obsah vystaven kritice z hlediska významu.
Klíčový pojem, na kterém přirozenoprávní přístup staví, je legitimita (je právo ospravedlnitelné?) -> platné právo a lidské chování je hodnoceno z pohledu přirozeného práva.
Iusnaturalismus má své nevýhody. Existuje totiž pluralita přístupů k tomu, co je legitimní. Přirozené právo se s tím špatně vyrovnává. Moderní teorie proto pevný bod („jediné správné“) opouštějí.