1. Předmět úpravy (objekty) mezinárodního práva (Kopal)
1.1. Státní území Podle mezinárodního práva jím rozumíme vymezený prostor naší země. Nelze si představit stát bez státního území (je to jeden z předpokladů existence státu). Není to jen plocha, jedná se o trojrozměrný prostor, do kterého patří nejen pevnina, ale i to, co je pod povrchem, vzdušný prostor, vnitrozemské vody (řeky, jezera, průplavy - pokud leží plně na území daného státu) a pobřežní moře (pásmo, kde vykonává svoji svrchovanost - musí v něm však umožnit klidné proplutí všem lodím). Směrem do nitra země není hranice pevně stanovena (staré úsloví říká „až do pekel“). Ani horní hranice vzdušného prostoru nebyla dosud pevně určena. Kosmický prostor nad ní je volný.
Území státu se může 1) nabýt • originární způsob nabytí - prvotní okupace (musela být efektivní; dnes vymizel), vznik ostrovů, přírůstky cestou naplavenin • derivativní způsob nabytí - je běžnější, patří sem např. cesse (postoupení území jednoho státu druhému státu na základě smlouvy), adjudikace (přisouzení území mezinárodním orgánem), anexe (uplatňovala se zejména po vítězné válce, dnešní mezinárodní právo ji neuznává) 2) pozbýt