Pojem familia má několik různých významů: - idea sdílení společenství, života a majetku určité skupiny osob pod jednou střechou - majetek otce rodiny - většinou - skupina osob (otec - paterfamilias a na něm závislé osoby) - existuje též otrocká rodina (familia servile), ale většinou jsou členy rodiny osoby se status libertatis 1.1. Paterfamilias a ostatní členové rodiny Je to překážka, která zabraňuje svojí existencí všem potomkům, aby mohli mít svůj majetek. Otci rodiny jsou podřízeni synové, otroci, věci,... Alespoň zpočátku nebyl žádný velký rozdíl mezi postavením syna a otroka (byla zde stejná moc nad životem a smrtí). Odlišnost v jejich postavení můžeme nalézt však z dlouhodobého pohledu -> syn je v podřízenosti do doby smrti otce, otrok přechází jako dědictví s ostatním majetkem. Pasivními členy rodiny, podřízenými moci otce rodiny, jsou synové, dcery, vnuci, manželka, manželky synů. Existence rodiny není podmínkou pro existenci paterfamilias (ten má možnost mír rodinu, ale nemusí ji využít). Otec rodiny je osobou sui iuris. Nemá nad sebou žádného paterfamilias. Sui iuris může být např. i nezletilý sirotek, který má poručníka, nebo vdova. Podřízené osoby se nazývají alieni iuris. Mater familias je faktický popis stavu ženy v postavení alieni iuris. Synové mohli být emancipováni -> propuštěni z otcovského svazku. Tím se stávají osobami sui iuris. Dále pak existuje jednoduchá generační rodina (otec <-> syn), která je trvalým vztahem. Rodina je určena ke krátkému trvání. Po smrti otce hned několik osob (synové, vdova, popřípadě již vnuci) přechází do stavu sui iuris. Trochu zbrzděn je efekt fragmentalizace (dělení) majetku. Synové jeví snahu zachovat majetek otce spojený. V oblasti práva byla rodina důležitá také proto, že z ní (z okruhu nejbližších příbuzných) byli vybíráni poručníci pro nezletilé děti. Rodinu označujeme jako: familia proprio iure - dokud žije otec familia communi iure - po smrti otce (okruh svobodných osob, jež dříve spojovala otcovská moc)