Nájemní právo je součástí občanského práva. V případech nájmu se předpisy občanského práva řídí i vztahy mezi podnikateli, které jsou jinak upraveny obchodním zákoníkem. Základní pojmy: - půjčka - přenechání druhově určené věci; dlužník je povinen vrátit věřiteli druhově určenou věc. Může se jednat o půjčku za úplatu, může však být i bezplatná. Nejobvyklejší je půjčka peněz. V tomto případě dochází k přechodu vlastnictví. - výpůjčka - jedná se o věc individuálně určenou; výpůjčka je bezplatná -> vlastním nákladem o věc pečuji - nájem - věc individuálně určená, vlastnictví nepřechází, vztah je časově ohraničen a je zásadně úplatný - koupě, dar - věc individuálně určená, jedná se o změnu vlastnictví; stav je definitivní (z hlediska časového)
2. Předchozí právní úprava (před 1. 1. 1992)
2.1. Osobní užívání bytu (=> nájem bytu) Nejdůležitějšími předpisy před rokem 1992 byly: - z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a jeho novela - z. č. 131/1982 Sb. - z. č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty - jeho působnost byla vymezena negativně -> nevztahoval se na byty stavebních bytových družstev (SBD), ale vztahoval se na byty lidových bytových družstev (vznik před rokem 1957).