Vypracované otázky: Vypracované otázky ke zkoušce z Ústavního práva

1. Předmět ústavního práva

Ústavní právo je odvětvím práva, které se zabývá ústavou a vykládá ji. Předmět ústavního práva tedy závisí na vymezení toho, co je ústava. Rozumí se jím především zákon, který je takto označený a obsahuje soubor norem nejvyšší právní síly. Takový předpis obsahující normy nejvyšší právní síly může však být označen i jinak (ústavní zákon, ústavní listina, základní zákon, konstituce).
V určitém všeobecném (universálním pojetí ) existuje řada přístupů k vymezení pojmu ústavní právo :
a) Ústavní právo vyjadřuje určitou politickou organizaci společnosti, strukturu mocenských prostředků, organizaci veřejné moci. Je v tomto smyslu vyjádřením představ politické reprezentace o žádoucí organizaci vztahů a o jejich setrvačnosti v perspektivě - hledisko politické.
b) Ústavní právo je spjato s moderní státností. Vzniká s revolučním vývojem. Vyjadřuje svobodu individua, jeho rovnoprávnost , zdroj moci a podíl na jejím výkonu - hledisko historicko-genetické.
c) Předmětem tohoto druhu práva jsou vztahy vznikající při výkonu státní moci, zabývající e strukturou státní moci, vůlí státu poskytnutého prostoru pro činnost individua. V této podobě je pojímáno jako právo státní, výrazně založené na učení o státu - hledisko etatistické.
d) Předmětem ústavního práva jsou právní vztahy, upravené normami ústavy, jim na roveň postaveným nebo na ústavu bezprostředně navazujícím - hledisko normativně právní.
e) Ústavní právo je soustava právních norem konkrétní země, které upravují postavení člověka ve společnosti a státu, základy společenského zřízení, základy organizace a činnosti systému státních orgánů a taktéž orgánů samosprávy - hledisko věcně - předmětové.

2. Co je ústavní pořádek podle Ústavy ČR ?
- Ústava ČR, tedy ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Vnáší do českého právního řádu pojem ústavní pořádek České republiky a to v čl. 3 a čl. 112 Ústavy.
- V čl. 112 odst. 1 Ústavy ČR jsou dokumenty, které společně s Ústavou tvoří ústavní pořádek a vytváří se tak otevřený ústavní prostor pro další ústavodárnou aktivitu Parlamentu ČR.
- Ústava ČR nepodává přesnou definici toho, co je Ústavní pořádek, avšak z čl. 112 lze odvodit, že tento pojem je míněn jako souhrn ústavních zákonů a dalších Ústavou výslovně jmenovaných pramenů ÚP v úrovni nejvyšší právní síly.
- Článek 3 Ústavy jakoby jmenuje za součást Ústavního pořádku i LZPS.
Ústavní pořádek ČR tvoří :
- Ústava ČR
- LZPS ( nemá sice definovanou právní sílu, ale ze skutečnosti, že ji Ústava zařazuje do ústavního pořádku nepochybně vyplývá, že je třeba ji posuzovat jako normu téže úrovně jakou má ústavní zákon)
- Ústavní zákony České národní rady přijaté po 6.červnu 1992 (2 recepční zákony 4/93 a 29/93)
- Ústavní zákony přijaté podle nové Ústavy
- Ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění ČSSS a České národní rady upravující státní hranice ČR