Předmět, cíle a systém práva sociálního zabezpečení Předmět: - Neexistuje všeobecně uznávaná definice. Významný ústřední nástroj státní politiky, který slouží k realizaci nezadatelných sociálních práv lidí. - Změna významu: za minulého režimu název sociální zabezpečení užit v označení zákona, který upravoval dlouhodobé zabezpečení ve stáří, při invaliditě a při ztrátě živitele + sociální péči a sociální služby. × Ale předmět SZ je širší. - Dnes hmotné zabezpečení a služby, zabezpečované státem občanům, kteří nemohou být výdělečně činnými a jejichž nezadatelná sociální práva - zaručená ústavou - jsou ohrožena. - soubor právních norem, který upravuje povinnost občanů zabezpečit se pro budoucnost a způsoby přerozdělování mezi lidmi pro krytí jejich státem uznaných sociálních potřeb, upravuje hmotné zabezpečení a služby, jež stát zabezpečuje, reguluje a poskytuje občanům, kteří v důsledku sociální události nemohou být výdělečně činnými (ústavní práva), upravuje pravidla pro povinnou i dobrovolnou sociální solidaritu mezi občany - => pravidla pro povinnou i dobrovolnou sociální solidaritu mezi občany, - => projevy je třeba sledovat v kontextu určitého sociálního prostoru i času. Cíle: - Obecný cíl: regulace odpovědnosti občana za svou budoucnost (povinné pojistné systémy) + stanovení míry a forem sociální solidarity mezi občany (povinný nebo dobrovolný přesun prostředků - skrz daňovou soustavu nebo sponzorování) => Stanovení sociálních záruk důstojné lidské existence. - Rozvedení obecného cíle: Realizace základních sociálních práv: - právo na práci - přípravu na povolání - právo na uspokojivé pracovní podmínky - právo na životní úroveň - právo na rodinu