Starobylé město Znojmo, od 11. století jedno z nejdůležitějších správních a hospodářských středisek Moravy, zdobí bohatá historie i významné uměleckohistorické památky.¹ Největšímu zájmu se vždy těšila malá hradní kaple - rotunda sv. Kateřiny - původně zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie, která stojí na okraji vysoké skalní ostrožny v areálu starého přemyslovského hradu. Patří k našim nejvýznamnějším románským památkám a je zároveň poslední a jedinou existující památkou staroslověnského knížecího hradu ve Znojmě. Znojemský hrad byl založen knížetem Břetislavem I.² v první polovině 11. století, snad již před rokem 1037. V této době byla postavena i rotunda Panny Marie s pozdější funkcí velkofarního kostela. Za svůj význam může tato románská stavba vděčit právě knížeti Konrádu II. Znojemskému.³ Ten dal rotundu v roce 1134 u příležitosti svého sňatku s Marií Srbskou přestavět,4 tj. zaklenout a vyzdobit unikátním cyklem přemyslovských fresek. Po založení města Znojma r. 1226 pozbyla rotunda významu velkofarního kostela a stala se jen kaplí královskou. Ve 14. století patřila znojemským klariskám, které ji však v roce 1555 prodaly městu. O tom, co se dálo později, nejsou zatím zmínky. Rotunda vždy sdílela osudy celého hradu, který r. 1710 císař Karel VI. prodal Znojmu.5 Císařské rozhodnutí bylo kapli osudné. Německá společnost právovárečného občanstva zde v 19. století zbořila historické stavby, vybudovala v celém hradním areálu pivovar (stojící dodnes) a začal proces nedůstojného využívání staré hradní kaple, v té době považované za pohanský chrám.