Seminární práce: Výbor z listů Luciliovi - Lucius Annaeus Seneca

Život
Luciaus Annaeus Seneca mladší se narodil asi v roce 4 před n. l. v Cordubě (dnešní Cordóba) v Hispánii (Španělsko) v proslulé rodině rétora Marka Annaea Senecy. Brzy se dostal do Říma, kde se pod dohledem otce vzdělával. Byl velmi nadaným žákem, měl nadání na poezii a řečnictví, přitahovala ho také filosofie a fyzika. Návštěva Egypta umocnila jeho zájem o cizí kultury. Dostalo se mu všestranného přírodovědeckého, právnického i filozofického vzdělání. Poměrně dlouhou dobu se zabýval advokacií. Stejně jako jeho bratři Novatus a Mela uměl velice dobře používat deklamací, čehož později bohatě využíval. Již v poměrně mladém věku vystupoval na veřejnosti jako řečník. Stal se kvestorem a jeho řeči, literární tvorba i filosofie (založená na stoicismu) mu získaly obdiv římské společnosti.
Za císaře Caliguly se dostal do senátu, kde ho jeho vystupování málem stálo život. Za jeho nástupce Claudia Seneca opět upadl v nemilost a hrozilo mu smrtelné nebezpečí. Jeho zdrojem tentokrát byla císařova manželka Messalina, která si vynutila filosofův odchod na ostrov Korsika pod záminkou nedovolených styků s Livillou, nejmladší sestrou zavražděného Caliguly. Jeho vyhnanství na ne příliš hostinném ostrově trvalo dlouhých osm let a hluboce ovlivnilo Senecovu tvorbu i jeho osobnost. Teprve když Messalinu po Claudiově boku vystřídala Agrippina, starší sestra zavražděné Livilly, došlo r. 49 jejím přičiněním k závratnému obratu. Seneca byl povznesen z vyhnanství do nejvyšších vrstev společnosti a stává se z něj vychovatel jedenáctiletého, psychicky labilního, Agrippinina syna Nerona. V Římě se mu tedy otevírá další úřední kariéra a po urychleném nastoupení šestnáctiletého Nerona na trůn má Řím v Senecovi státníka, který spolu s prefektem pretoriánů (tělesné císařské stráže) Afraniem Burrem po několik let uznávaně ovládá celé impérium.