Referát: Prokop Diviš "Vynálezce uzemněného bleskosvodu"
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:79,9 %
- Typ:Referát
- Univerzita:Univerzita Hradec Králové
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Dejepis
- Autor:redsun
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:5 strán
- Zobrazeno:1 365 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:3653
- Poslední úprava:16.06.2014
PROKOP DIVIŠ (1. 8. 1696 - 25. 12. 1765)
Prokop Diviš byl český katolický (prepremonstrátský) kněz, přírodovědec a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem je uzemněný bleskosvod.
Narodil se 1. srpna roku 1696 v Helvíkovicích u Žamberka v rodině chudého domkáře jako Václav Divíšek. Rodiče ho poslali na studia do znojemského jezuitského gymnázia. Zde studoval - jako nadaný žák - na náklady premonstrátského kláštera v Louce. Studium ukončil roku 1719.
Při vstupu do premonstrátského řádu v témže roce dostal Diviš jméno Procopius. Koncem roku 1720 složil v Louce profesní slib, v klášteře studoval filosofii a teologii, roku 1726 byl vysvěcen na kněze. Roku 1729 vyučoval v louckém klášteře filosofickým předmětům. Protože do filosofie patřily tenkrát i přírodní vědy, mohl přednášet také o svém oblíbeném tématu - fyzikálních jevech. Na rozdíl od předchůdců i současníků byl prý jeho výklad doprovázen četnými pokusy. Vypracoval rozsáhlou disertaci „Teologický oltář aneb o jediném bohu a blaženosti“, na jejímž základě byl v roce 1733 univerzitou v Salzburku vyhlášen doktorem teologie.
Prokop Diviš byl český katolický (prepremonstrátský) kněz, přírodovědec a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem je uzemněný bleskosvod.
Narodil se 1. srpna roku 1696 v Helvíkovicích u Žamberka v rodině chudého domkáře jako Václav Divíšek. Rodiče ho poslali na studia do znojemského jezuitského gymnázia. Zde studoval - jako nadaný žák - na náklady premonstrátského kláštera v Louce. Studium ukončil roku 1719.
Při vstupu do premonstrátského řádu v témže roce dostal Diviš jméno Procopius. Koncem roku 1720 složil v Louce profesní slib, v klášteře studoval filosofii a teologii, roku 1726 byl vysvěcen na kněze. Roku 1729 vyučoval v louckém klášteře filosofickým předmětům. Protože do filosofie patřily tenkrát i přírodní vědy, mohl přednášet také o svém oblíbeném tématu - fyzikálních jevech. Na rozdíl od předchůdců i současníků byl prý jeho výklad doprovázen četnými pokusy. Vypracoval rozsáhlou disertaci „Teologický oltář aneb o jediném bohu a blaženosti“, na jejímž základě byl v roce 1733 univerzitou v Salzburku vyhlášen doktorem teologie.