Seminární práce: Vězeňská platidla v Terezíně za 2. světové války

Vězeňská platidla v koncentračním táboře Terezín

Platidla v koncentračním táboře Terezín patří do kategorie platidel vězeňských. Vězeňské peníze spolu s penězi vojenských nebo zajateckých táborů a různých táborů nucených prací, z nichž se vlastně vyvinuly, tvoří samostatnou specifickou skupinu směnných prosředků. Jsou to peněžní poukázky s nuceným oběhem na omezeném teritoriu. Jejich hodnota, která nebývá vždy závislá na kurzu oficiálních státních peněz, může, ale nemusí vždy kopírovat řadu a nominály oficiálních státních platidel.
Za doby rakousko - uherské monarchie byla ve věznicích používána oficiální měna. V průběhu a především koncem první světové války bylo na území tehdejší monarchie, tedy také v prostoru českých zemí, zřízeno značné množství zajateckých táborů, kde byla používána vnitřní měna - tzv. vězeňské peníze zajateckých táborů. Tato platidla jsou zařazována do oblasti tzv. nouzových peněz (vydaných v době finanční nouze, odtud jejich název). Jedno takové zařízení - zajatecký tábor pro důstojníky - byl až do konce války v provozu ve městě Terezín. Od vzniku Československé republiky, tedy od roku 1918 až do okupace fašistickým Německem a vyhlášení protektorátu v roce 1939, se v žádném československém vězení vnitřní, vězeňské peníze v žádné formě nepoužívaly. Vězňové měli k dispozici běžnou měnu, tedy československou korunu.