1 Sociální práce a teologie - uvedení do problematiky
1.1 Úvod Předkládaná učebnice se snaží představit souvislosti mezi sociální prací a teologií. Sleduje tak snahu patrnou na některých církevních VOŠ a teologických fakultách, aby se teologie stala společnicí sociální práce na cestě k více lidskému světu (Lechner, 2000). V rámci katolické teologie se tématy blízkými sociální práci zabývá především tzv. pastorální teologie, která není pouhou naukou o tom, co a jak mají v praxi dělat duchovní, ale stále více se z ní stává tzv. praktická teologie, která se zabývá praxí celé církve, tedy všech jejích součástí a všech jejích členů - od duchovních přes řeholníky až k ostatním věřícím. Do její pozornosti se tak dostávají mj. církevní charitativní organizace a spolky i sama sociální práce. 1.2 Teologické směry související se sociálním fungováním a prostředím Cílem této učebnice tedy je přiblížit poznatky pastorální teologie sociální práci tak, aby se staly příspěvkem pro dosažení cílů, o které sociální práce usiluje. Sociální práce formuluje celkem jasně dva požadavky, aby mohla poznatky jiných vědních disciplín integrovat: „…sociální pracovník pohlíží na člověka jako na bytost, která existuje v prostředí a musí zvládat jeho nároky. Úkolem sociálního pracovníka je tak podpora klientova sociálního fungování - tj. pomoc při obnově či získání takových dovedností, informací apod., jež klientovi umožní zvládat požadavky prostředí, nebo naopak ovlivňovat ty nároky prostředí, které jsou nadměrné či jinak problematické. Sociální práce integruje poznatky jiných disciplín s ohledem na tuto svoji optiku a úkol“ (Navrátil, 2001, s. 192). Následující dvě části této kapitoly tedy představují stručný náčrt směrů pastorální teologie i dalších teologických disciplín, které se zabývají podporou člověka, aby mohl dostát nárokům prostředí, ve kterém...