Rodina, její funkce, typologie a vývoj, profesionální návštěva v rodině, typy služeb
Rodina = malá primární společenská skupina, založená na svazku muže a ženy, na pokrevním vztahu rodičů a dětí či vztahu jej substituujícím (osvojení), na společné domácnosti, jejíž členové plní společensky určené a uznané role vyplývající ze soužití, a na souhrnu funkcí, jež podmiňují existenci tohoto společenství a dávají mu vlastní význam ve vztahu k jedincům i k celé společnosti. - nejstarší základní společenská skupina - společenství nejtěsněji spjaté nejrůznějšími vztahy uvnitř a navenek - nejdůležitější skupina z hlediska socializace - rodina ze sociologického hlediska: - nukleární (základní) - rozšířená (široká) - orientační (ze které pocházím) - prokreační (kterou si sama pak založím) rodinná komuna - volné seskupení rodin, vše je kolektivní, promiskuita; zanikly v 19. stol., objevily se během hippies rodinné kibuce - podobné, ale zachování manž. svazků; v Izraeli; děti vychovávány v dětském domově, domů docházely
Funkce rodiny: v dějinném vývoji se řada funkcí rodiny měnila, některé ustupovaly do pozadí, jiné nabývaly na významu 1. biologicko-reprodukční funkce - udržení života početím a porozením nového člověka (sexuální funkce) + zabezpečení potřebných podmínek pro život a další vývoj 2. ekonomicko zabezpečovací funkce - vztahuje se na všechny členy rodiny (vnitřní činnosti rodiny), v minulosti důležitá výrobní složka, dnes převážně spotřební jednotka, závislá na výrobní činnosti společnosti, společné hospodářství, ekonomická solidarita. Zabezpečovací funkce se netýká jen oblasti materiální, ale i sociální, duševní až duchovní = životní jistoty 3. emocionální funkce - se stává nejdůležitějším kohezivním faktorem rodiny (v některých kruzích vstupují i materiální faktory), potřebná stejně jak pro dospělé, tak i pro děti, i když v různé podobě 4. socializačně-výchovná funkce - opravdový zájem o dítě, kvalitní péče, jeho výchova, přijetí, porozumění pro jeho vývoj, potřeby a požadavky + jejich uspokojování a rozvíjení, prosazovat jeho nejlepší zájem, ochraňovat před nepříznivými situacemi a učit ho, aby bylo schopno jim čelit a překonávat je. Rodina dítě orientuje na určité hodnoty, vystavuje ho určitým konfliktům, poskytuje určitý typ podpory - předává sociální dovednosti, učí ho mnoha dovednostem nezávislým na jeho pohlaví, ale také i své sexuální roli.
také zdrojem stresu: stále být dětem k dispozici, kompromisy v partnerství, starosti, úzkosti, deprivace (postižené dítě, rozvod, nevěra), jak se čl. vyvíjí