Sport se pro postiženého stává prostředkem, který mu pomáhá nalézt, nebo obnovit vztah k okolnímu světu, a tím i k plnohodnotnému životnímu uplatnění. Široce pojato, cíle sportu jsou vyjádřením principů, které platí pro postižené i nepostižené osoby. K tomu navíc přistupuje obrovská terapeutická hodnota sportu a jeho nezastupitelná role v procesu fyzické, psychické a sociální rehabilitace postižených.
Někdo má to štěstí, že se jeho život odvíjí jako růžová stuha a kromě běžných každodenních starostí nepozná větší životní trable. Jsou ale mezi námi tací, k nimž osud nebyl tak milosrdný a kteří se musí vyrovnávat s problémy, o nichž se nám zdravým ani nezdá. Mluvím o našich tělesně či zdravotně postižených spoluobčanech. Protože mnozí z nich ke svému postižení přišli ve zlomku sekundy - třeba při autonehodě nebo sportu - měli bychom si my všichni uvědomit, jak tenká nit je mezi zdravím a nemocí a přistupovat k těmto lidem s pozorností, kterou si jako každý jiný z nás zaslouží.