Úvod Nezbytným předpokladem pro jakoukoli počítačovou (i nepočítačovou) komunikaci je existence vhodné přenosové cesty, schopné přenášet signály reprezentující data. Každá přenosová cesta však má vždy určité specifické vlastnosti, které předurčují jak míru její schopnosti přenášet data, tak i možnost nasazení různých technik, metod a postupů přenosů. Tento modul bude věnován právě tomu, jaké přenosové cesty existují, jaké mají hlavní vlastnosti, a jaké důsledky z nich vyplývají pro možné nasazení různých technik přenos dat. V předchozím modulu, nazvaném „Základy datových komunikací", jsme se seznámili s velmi důležitým faktem: s tím, že přenosové cesty nikdy nejsou ideální, ale vždy mají určité „reálné obvodové vlastnosti", které negativně působí na jejich schopnost přenášet data - zmenšují ji. Praktickým důsledkem těchto reálných obvodových vlastností je pak omezení šířky přenosového pásma, a za přispění dalších negativních vlivů (jako například šumu) pak i omezená přenosová rychlost, kterou lze na dané přenosové cestě dosáhnout. V tomto modulu nám půjde jednak o vymezení konkrétních přenosových cest, které se v běžné praxi počítačových sítí a komunikací používají, o poznání jejich nejdůležitějších vlastností, i o možné konkrétní způsoby jejich využití. Nejprve ale trochu terminologie.