1863 -Mezinárodní výbor ČK - Henry Dunant a 4 obyvatelé Ženevy (znak ČK a Švýcarska ?) 1864 - první Ženevská úmluva o zacházení s raněnými vojáky (10 článků)- základy k rozvoji mezinárodního humanitárního práva 12.srpna 1949 - Čtyři Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů k uzavření 4. úmluvy, která se zabývala ochranou civilního obyvatelstva, daly podnět ukrutnosti páchané za 2. světové války tato úmluva doplnila příslušná ustanovení Haagských úmluv o zákonech a obyčejích pozemní války z roku 1899 a 1907 Hlavní zásada úmluv- lidskost, lidské zacházení osoby chráněné úmluvami musejí být za všech okolností respektovány a chráněny,je třeba s nimi zacházet lidsky a bez jakékoli diskriminace
Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z 12.srpna 1949 1. Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli 2. Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři 3. Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci (První tři úmluvy nahradily úmluvy z roku 1864) 4. Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války (vliv krutostí na civilním obyvatelstvu za 2.světové války) Poznámka: ČSR podepsalo úmluvy 8.12.1949
Příprava Dodatkových protokolů Ženevské úmluvy chránily civilní osoby pouze na okupovaném území, nechránily např. při bombardování, při vnitřních ozbrojených konfliktech 1969 - XXI. Mezinárodní konference ČK, Istanbul (návrhy o pravidlech partyzánské války a DP) V roce 1972 (Ženeva), 1973 (Teherán) další jednání ČK - přijato že budou 2 DP 8. červen 1977 - Ženeva - schválení Závěrečného aktu, k němuž byly připojeny 2 DP doplňující Ženevské úmluvy z roku 1949