Diplomová práce: Návrh zlepšení systému recyklace obalů s polyethylentereftalátu

Není to tak dlouhá doba, co spotřebitelé ve většině případů kupovali nápoje ve skleněných lahvích. V dnešní době je výskyt nápojů ve skleněných obalech mnohem sporadičtější. Výjimkou jsou případy, kdy nápoj slouží k přímé spotřebě např. v restauracích nebo kavárnách, kde nealkoholické i alkoholické nápoje jsou podávány ve skla. Plastové obaly pronikly i do takových oblastí, jako je pivovarnictví nebo vinařství. Hlavní roli hrají zejména obaly z polyethylentereftalátu (dále PET), které vytlačují z trhu ostatní obalové materiály, jako jsou zmíněné sklo, plechovky, karton či polyvinylchlorid. Důvodem rychlého šíření obalů z plastů je skutečnost, že tyto láhve nabízí spotřebitelům daleko větší komfort, jsou lehké, nerozbitné a snadno uzavíratelné. Stoupající spotřeba tohoto materiálu je motivována v poslední době především distribucí balené vody, která v současné době je na špici odbytu průmyslu obalových nápojů. S jistotou lze říci, že obal PET se stal celosvětovým trendem. Cílem diplomové práce je návrh zlepšení systému recyklace obalů z PET, případně inovace výrobní technologie používané ve firmě. Potřebné informace jsem čerpal z dostupné literatury, ale především od odborníků ze společnosti, která se specializuje na recyklaci nápojových PET obalů.
Významným faktorem, který může napomoci řešit problém plastových obalů, je povědomí veřejnosti o významu sběru a recyklace PET lahví. Ač žijeme v moderní době, mnoho lidí netuší co se děje s PET lahví po spotřebování jejího obsahu. Netuší, jak může být tento materiál užitečný, bohužel se k tomu i staví. Přesto se Česká republika v oblasti třídění neustále zlepšuje a v porovnání s Evropou nezaostává, ba naopak.
Vyspělost recyklačních technologií a počet společností na trhu PET lahví či PET vloček neustále roste. I z tohoto lze odvodit, že po materiálu roste poptávka, proto je důležité, aby se spotřebitelé lépe seznámili, jak se s odpady zachází. Mnohdy totiž za osud druhotných surovin v netříděném komunálním odpadu může právě nevědomost spotřebitele.
Jak prohlásil před několika lety Americký chemik G. T. Seaborg, nositel Nobelovy ceny za chemii „není daleko společnost, kdy materiálová situace bude doslova obrácená. Všechen odpad, který se nyní nazývá druhotnou surovinou, se stane hlavním zdrojem surovin a přírodní nenačaté zdroje budou rezervou spotřeby pro budoucnost“.