ÚVOD DO NEUROLOGIE Neurologie= obor medicíny, který se věnuje zejména onemocnění centrální nervové soustavy (CNS), kam řadíme mozek a míchu, onemocnění periferního nervového systému (PNS), včetně svalového aparátu a vegetativního systému. Vyčlenila se jako samostatný obor z vnitřního lékařství v 19. Století. Z neurologie se v padesátých letech 2O. století vyčlenila dětská neurologie. Obecná neurologie pojednává o obecných zásadách diagnostiky neurologických nemocí. Jejím základem je klinická patofyziologie nervového systému. Jednotlivé vzájemně související symptomy (příznaky) seskupuje v syndromy, pojednává o bližší topizaci (lokalizace léze v nervovém systému). Speciální neurologie se zabývá jednotlivými neurologickými onemocněními, etiopatogenezí (příčina a mechanismus vzniku), diagnostikou, léčbou a prognózou.
ZÁKLADY ANATOMIE A FYZIOLOGIE NS: NEURON (nervová buňka) : -je základní stavební a funkční jednotkou nervové soustav -skládá se z těla, dostředivých výbežků (dendritů) a výběžku odstředivého (axon, neurit) -je u člověka zastoupena v počtu asi 30 miliard neuronů Neuron má 3 základní funkce: - trofickou- nezbytná pro strukturální neporušenost a funkční výkonnost neuronu -specifickou-schopnost vytvořit a přenést vzruchy -sekreční- uvolňování chemických látek- zejména neurotransmiterů (NT)
PŘENOS NERVOVÉHO VZRUCHU Synapse je místo kontaktu neuronů (nebo neuronu se svalovou buňkou či žlázami), kde dochází k přenosu informace. Přenos umožňují neurotransmitery (NT, „přenašeče“). V CNS převažují inhibiční („tlumící“), např. GABA, nad excitačními, např. kyselina glutamová, karátová. Některé NT mohou mít obě funkce, např. acetylcholin, noradrenalin. Přenos nervového vzruchu Jedná se o neurochemický děj vznikající v neuronu. Šíří se podél axonu tak, že dochází k depolarizaci polopropustné membrány a napětí se vyrovnává, podráždí se sousední úsek axonu a děj se opakuje. Nejrychleji se vzruch číří vlákny s myelinem. Glie je podpůrná buňka nervové soustavy, podílí se na regeneračních, růstových, degradačních procesech a tvorbě myelinu.
REFLEXY Reflexy jsou funkční jednotkou nervového systému. Rozlišujeme reflexy vrozené (nepodmíněné) a získané (podmíněné). Veškerá nervová činnost je založena na principu reflexu. Reflexy jsou: monosynaptické (např. patelární) a polosynaptické (vražení většího počtu polyneuronů).
Reflexní míšní oblouk- spojuje senzitivní podněty z periferie s motorickou odpovědí vzniklou v míše: - receptory na periferii (v kůži receptory pro teplo, chlad, bolest, ve svalech, …) - dostředivá dráha (periferní nerv, zadní kořen, spinální ganglion, zadní roh míšní) - míšní segment (přepojení přes vmezeřený neuron do předního rohu) - odstředivá dráha (přední kořen míšní, periferní nerv, nervosvalová ploténka- přenos vzruchu z nervu na sval) - výkonný orgán (např. kontrakce svalu)