- Kartézská souřadná soustava, základní vektory, polohový vektor. Vektory se používají pro určení směru pohybu částice v trojrozměrném prostoru. Vektor je zadán směrem a velikostí. Lze s nimi počítat podle určitých pravidel. Vektorové veličiny ve fyzice jsou například posunutí, rychlost, zrychlení. Nejjednodušší vektorovou veličinou je posunutí (změna polohy). Nazýváme ji vektor posunutí. Přejde-li pohybující se částice z bodu A do bodu B, lze její posunutí znázornit šipkou směřující od A do B. Šipka je grafickým vyjádřením vektoru. Polohový vektor r popisuje polohu částice vzhledem ke zvolenému vztažnému bodu (počátek souřadné soustavy). V kartézské soustavě souřadnic zapisujeme vektor r ve tvaru: r = xi + yj + zk, kde xi, yj a zk jsou jeho průměty do souřadných os a x,y a z jsou jeho složky.
- Počítání s vektory. Skalární a vektorový součin. Posunutí AC nazýváme vektorovým součtem posunutí AB a BC. Pro sčítání vektorů platí komutativní a asociativní zákony. Vektor -b se nazývá opačný k vektoru b, má stejnou velikost, ale opačný směr. Toho využíváme při odečítání vektorů a-b=a+(-b). Pro složky vektoru a platí: ax=a*cosφ, ay=a*sinφ, kde φ je úhel, který vektor a svírá s kladným směrem osy x. Velikost vektoru a = sqrt(ax2+ay2). Skalární součin: a·b = ab cos φ, kde φ je úhel sevřený vektory a a b. Vektorový součin axb: je vektor c = ab sin φ, kolmý na rovinu určenou vektory a a b.
- Popis pohybu rovnoměrného (konstantní rychlost) a rovnoměrně zrychleného (konstantní zrychlení) po přímce, po kružnici (úhlové veličiny) a v rovině (vrhy). Rovnoměrný pohyb = pohyb konstantní rychlostí.