1. Teoretické problémy 1.1. Fyzikální podstata procesu obrábění - řezání. Plastická deformace za extrémních podmínek zatěžování
Řezání: proces plastické def., která probíhá za extrémních pracovních zatíženích (vysoké tlaky, teploty a deformační rychlost=>zpevňování) Oblast primární plast. def. se mění s rychlostí řezání. konečná fáze pl.def.=lom, tříska: Tříska: Plynulá (pl.def. je stabilní - mat. zpevňuje), Zvlňená (pl.def. se stává nestabilní = začíná působit opevňování, Elementární ( pl.def. je nestabilní), Pilovitá ( lokalizace pl.def.). Lokalizace - zvyšováním řezné rychlosti nebo tvrdosti mat.
1.2. - Tvar třísek u různých metod obrábění a jejich rozměry Objemový součinitel třísek W= Vt/Vm Tvar: stužkové dlouhé W=400 a víc, stužkové smotané 300-400, vinuté dlouhé 80-150,vinuté krátké 40-60, spirálové ploché 10-20, obloukvité spojené 8-10, elementární 4-6 1.3. - Příčiny tvoření určitého typu třísky - stabilita, nestabilita plastické deformace Tříska: Plynulá (pl.def. je stabilní - materiál zpevňuje), Zvlňená (pl.def. se stává nestabilní = začíná působit opevňování, Elementární ( pl.def. je nestabilní), Pilovitá ( lokalizace pl.def.).
1.4. - Určování velikosti plastické deformace při řezání Při vnikání řezného nástroje do materiálu obrobku je břit tlačen do obrobku sílou F a před a pod břitem se koncentruje napětí, které má za následek pružné a plastické deformace obráběného materiálu -stabilní pl.def.=rovnováha mezi napětím a vznikajícím teplem, nestabilní= porušení rovnováhy -pl.def. se určuje pomocí: součinitele pěchování třísky, součinitele zkosu, součinitele úhlu deformace