Kapitola 1 Úvod Průvodce studiem V prvním ročníku jsme se seznámili se základními poznatky statiky, tedy nauky o vzájemném působení tuhých těles. Ve skutečnosti není žádné těleso dokonale tuhé a v inženýrské praxi musíme pro návrh a kontrolu konstrukčních prvků vyjít z poznatků nauky o pružnosti a pevnosti. První část této úvodní kapitoly se věnuje vysvětlení základních pojmů a předpokladů, které v pružnosti a pevnosti používáme. V druhé části kapitoly jsou pak vyloženy geometrické charakteristiky ploch, které budeme v tomto předmětu potřebovat. Prakticky v každé kapitole se s některou z geometrických charakteristik průřezu setkáme, proto je důkladné studium této kapitoly zcela zásadní pro pochopení dalších statí. Cíle
Po prostudování této kapitoly budete: · chápat základní pojmy pružnosti a pevnosti · rozumět vztahu mezi vnějšími silami, vnitřními silami a napětím · znát základní předpoklady pružnosti a pevnosti · umět odvodit vztahy pro výpočet vybraných geometrických charakteristik ploch · schopni stanovit momenty setrvačnosti složených ploch symetrických obrazců · chápat souvislosti mezi geometrickými charakteristikami a tuhostí prutů 1.1 Vymezení základních pojmů Mechanika je nejstarší vědní obor a její nedílnou součástí je nauka o pružnosti a pevnosti. Zatímco statika a dynamika patří do mechaniky tuhých těles, protože považují těleso za dokonale tuhé a zabývají se pouze účinky vnějších sil, pružnost a pevnost patří do mechaniky poddajných těles a zkoumá účinky sil vnějších i vnitřních. V zásadě můžeme vnější síly rozdělit do dvou kategorií: a) Síly působící z vnějšku na těleso (zatížení, tlak větru, tíha sněhu, apod.). b) Síly vázané na hmotu a působící ve všech bodech tělesa (odstředivé, gravitační a setrvačné síly). Definice 1.1. Pružnost je schopnost pevných těles získat po odstranění vnějších účinků původní tvar. Pevnost je schopnost prvku (součásti či konstrukce) přenést zatížení bez porušení.