1 Úvod Ve vývoji zážehových, tehdy plynových, motorů se především zasloužil N.A. Otto společně s E. Langenem. Po výzkumu a stavbě dvoudobého motoru roku 1867 N.A. Otto sestrojil motor čtyřdobý s předběžným stlačením směsi roku 1877. Vedl ho k tomu požadavek zákazníků na zvýšení výkonu.
Sestrojený kus byl prvním typem moderního zážehového motoru, a proto nastal jejich rozvoj. Místo plynu, získaného kokováním dříví, či svítiplynu jsme nalezli jiný zdroj skryté energie jménem ropa. Pomocí frakční destilace z ní získáváme naftu, benzín a další uhlovodíky, které upravujeme aditivy. Též je možné použit vodíkové palivové články nebo zdroje elektrické energie (akumulátory). Experimentujeme i se solárními panely, které jsou zatím stále ve vývoji.
Pístový spalovací motor produkuje mechanickou energii z periodicky opakujících se otevřených pracovních oběhů. V objemu měnícím se pohybem pístu se vytváří tepelná energie vznícením či zážehem paliva. Dnešní materiály a vědomosti jsou na takové úrovni, že účinnost motorů je stále vyšší díky velkým tlakům a důmyslné dopravě paliva. Dnes řešíme převážně problém s vysokou produkcí výfukových plynů. I když splňujeme emisní normu EURO 5, stále je produkce příliš velká. Snaha je co nejvíce zmenšit spotřebu paliva.
Spotřeba jde minimalizovat použitím hybridních technologii. Jedná se o kombinaci pístového spalovacího motoru s elektromotorem, anebo ji úplně odstranit použitím elektromotorů napájených akumulátory. Hybridy jsou dnes nejschůdnější řešení, avšak nemělo by nám to bránit v rozvoji například vodíkových palivových článků či zpracování solární energie.
Materiály částí motorů se stále vyvíjí, což má za následek především redukování hmotnosti při zachování stejných, možná i vyšších mechanických vlastností. Týká se to především pohyblivých částí, jako například klikový mechanismus. Má bakalářská práce se zaměřila na úpravu pístu čtyřdobého zážehového motoru, kde pomocí nových technologií chci dosáhnout zvýšení výkonu při zachování převážné většiny rozměrů klikového mechanismu. Změny budu provádět na základě zjednodušeného výpočtu pístu a kontrolního výpočtu, jelikož skutečný výpočet nelze provádět bez předchozích praktických zkušeností získaných tvorbou modelů, simulacemi a provozními zkouškami.